Čukvaly Sauromalus ater obývají suché kamenité oblasti a jedná se heliofilní (slunomilné) ještěry. Čukvaly tohoto druhu se vyskytují v oblasti od jihu Utahu a Nevady přes Arizonu a Kalifornii až na severozápad Sonory a na celý Kalifornský polostrov. Zbarvení čukval se pak liší právě podle jednotlivých lokalit.
Zleva: samec Red back (2,5 roku neúplné vybarvení), samec Carrot tail (6 let úplné zbarvení)
Velikost terária
Čukvaly je možné chovat v páru nebo ve skupině s jedním samcem. Je však možné chovat i samotné jedince. Jedná se o ještěry, kteří obývají skalnaté oblasti, kde se sluní na velkých kamenech a jako úkryty využívají těsné obtížně přístupné skuliny. Minimální vnitřní rozměr terária pro pár je zhruba 150 x 75 x 70 cm.
Větrání
Horní větrání alespoň 1/4 stropu, ideálně 1/3. Může být umístěno i na zadní desce pod stropem. Spodní větrání zajišťující cirkulaci vzduchu nejlépe v přední stěně nebo v jedné z bočních. Spodní větrání neděláme přímo naproti sobě v protějších stěnách kvůli riziku průvanu.
Osvětlení terária
Skládá se ze 3 složek - výhřev, UVB záření, viditelné světlo (viditelné denní světlo + UVA záření).
- Denním světlem se snažte prosvětlit téměř celou plochu terária. Absence těchto světel je nejčastější příčinou nežravosti a snížené aktivity.
a) plnospektrální zdroje - např. zářivka Sunlux Daylight
b) širokospektrální zdroje - postrádají UVA záření, proto by v teráriu nemělo chybět světlo, které ho doplní. Dostatek ho mají zejména UVB zářivky od Arcadia, UVB kompakty (především Sunlux) i UVB výbojky.
např. Arcadia LED BAR
- UVB záření zajistí kompaktní zářivka (minimálně 10.0 25W, ideálně 15.0), lineární zářivka (10 až 14 % UVB) nebo výbojka. U těchto světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od zvířat a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla. Příjem UVB záření a jeho vliv na fyzikální procesy je umocněn, pokud je ještěr zároveň vystaven vyšší teplotě. V tomto směru má výhodu výbojka, která kromě UVB také hřeje - patří mezi nejkvalitnější zdroje.
- V případě, že jste jako zdroj UVB použili kompaktní nebo lineární zářivku je nutné přidat jako zdroj tepla výhřevnou bodovou žárovku. Někdy je její použití potřeba i v případě výbojek, pokud sami dostatečně nevytopí dané terárium.
Doba svícení je průměrně 12 - 14 hodin denně. V noci nesvítíme a to ani "nočními" světly. Obecně platí, že pro úspěšný chov a zejména odchov je vhodné na osvětlení nešetřit. Čím více denního světla (vyšší intenzity světla) poskytnete, tím se bude čukvalám dařit lépe.
Teplota
Je nutné vytvořit teplotní gradient, aby si mohli vybrat ideální teplotu podle aktuální potřeby. Na výhřevném místě je ideální rozmezí 45 - 55°C. Mláďatům v prvních dnech života až zhruba do věku 6 týdnů stačí lokální výhřev s teplotou 37 - 40°C. Naopak na nejchladnějším místě v teráriu byste měli mít přibližně 27 - 28°C. Pokud se povede dosáhnout těchto dvou krajních hodnot, teploty ve zbytku terária se budou pohybovat místy mezi 30°C až 35°C, což je ideální. Teplotu v noci nechte spadnout na 19 - 22°C, lokálně není potřeba přitápět, noční pokles teplot potřebují, aby si jejich organizmus mohl odpočinout.
Dekorace
Čukvaly rády šplhají po 3D stěně, navíc možnost šplhání zvětšuje užitnou plochu terária. Proto je vhodné vytvořit zadní stěnu s většími odpočívadly. Vhodné jsou i duté korkové roury, lezou po nich a využívají je jako úkryt. Důležité je vytvoření vhodných úkrytů, které by simulovaly těsné škvíry, do kterých se přirozeně ukrývají. Je možné je vytvořit na zadní stěně nebo pomocí několika plochých kamenů nad sebou, mezi kterými vzniknou mezery jen o něco málo vyšší než je jejich tělo. Co se týče živých rostlin, mezi vhodné druhy patří Aloe, Crassula (ovata, arborescens), Tillandsie, netřesk a jiné běžně dostupné sukulenty. Umělé rostliny nedoporučuji, mohly by je zkoušet ožírat.
Substrát
Lze použít směs písku, štěrku a kamení, abyste se co nejvíce přiblížili přírodním podmínkám. Písek je možné použít klasický říční, do dětských hřišť, do bazénových filtrací nebo i terarijní, pokud nebude příliš prašný.
Potrava
Čukvaly jsou býložravci a dostávají tedy pouze rostlinnou potravu - především čerstvou, ale přimíchává se i sušená. Kromě toho je možné jim potravu zpestřit mladými výhonky luštěnin a obilovin.
Obsáhlý přehled vhodné rostlinné potravy naleznete v tomto článku.
V zimním období, kdy není možnost nasbírat rostlinnou potravu venku, tvoří hlavní složku zelenina. U ní je obecně problém s nízkou výživovou hodnotou. Tu je ale možné vylepšit pomocí sušených květů, sušených bylin a včelího pylu. Zmíněné suroviny jednoduše přimícháme do připravené směsi zeleniny. Výtečnou potravou se skvělými výživovými hodnotami jsou pak listy opuncie, díky které můžete i v zimě dopřát čukvalám čerstvou hodnotnou potravu.
Je důležité si uvědomit, co by mělo tvořit rostlinnou potravu. Je možné ji rozdělit na rostliny (byliny), zeleninové a ovocné plody. Základem je pak vycházet z optimálního poměru těchto složek - při jeho zachování není problém, když sáhnete z dané složky po něčem méně vhodném, protože to bude tvořit pouze část a nikoli základ rostlinné potravy. Zmíněný poměr - byliny 75 %, zelenina 20 % a ovoce 5 %. Tento doporučený poměr vychází z toho, že v zimě nemá většina chovatelů možnost nabízet byliny, proto je zelenina zastoupena ve větším množství. Pokud však máte možnost i přes zimu krmit rostlinami, zeleninu můžete dávat jen zřídka.
Vitamíny a minerály
Zjednodušeně potřebují vitamíny v menší míře a vápník s dalšími minerály ve větší míře. Jelikož se jedná o býložravce, mají oproti hmyzožravým druhům potravu bohatší na přírodní vitamíny a minerály (krmíte-li převážně rostlinami ze zahrady, nikoli jen zeleninou). Celkově jim proto různé doplňkové preparáty podáváme příležitostně.
Vitamínových směsí je celá řada. Liší se kvalitou, složením, chutí (tedy i oblibou), přilnavostí na potravu a samozřejmě i cenou. Na vitamíny můžete nahlížet spíše jako na doplněk, který se podává příležitostně jednou za 7 - 10 dní. Jejich přebytek je stejně škodlivý jako nedostatek. Doporučit mohu například Reptivite, Reptimineral a Nekton. Existují však i vitamíny, které jsou na přírodní bázi a jejich předávkování tolik nehrozí, mohou se díky tomu dávat častěji - např. Arcadia EarthPro-A.
Minerální látky to není jen nejvíce zmiňovaný vápník. Aby byl vápník správně využíván v organizmu měl by být ve správném poměru k fosforu. Konkrétně 2 (vápník, Ca) : 1 (fosfor, P).
Při výběru zdroje vápníku se doporučuji vyhnout takovému, který je s přídavkem vitamínu D3. Tímto vitamínem se totiž velmi snadno předávkuje. Vitamín D3 si tělo ještěrů vytváří přirozeně v ideálním množství díky UVB záření. Navíc bývá obsažen i ve většině vitamínových směsí. Je proto riskantní ho dávat navíc jako součást vápníku, který je podáván relativně často. Čistý vápník doporučuji přidávat alespoň jednou týdně. U mláďat v růstu a u samic v období snůšek dávejte ve zvýšeném množství. Předávkování za normálních okolností nehrozí - problémy nastanou při předávkování vitamínem D3.
Za zmínku stojí ještě hořčík (Mg), který má také vliv na správné využití vápníku v těle. Kromě toho pozitivně působí na nervovou soustavu, svalstvo, krevní tlak a další funkce. Hořčík je možné doplňovat podáváním například Aquaminu, který obsahuje celou řadu minerálních látek, nebo vápníku s přídavkem hořčíku.
Rozmnožování
Samci jsou schopní páření zhruba od 2 let. Samičky doporučujeme připouštět nejdříve po 2,5 letech.
Páření může probíhat v průběhu celého roku. Největší zájem o samice však mají samci od konce zimování do poloviny léta. Před blížícím se zimováním v mnohých případech zájem o páření opadává. Důvodem je nevhodné načasování, protože samice potřebují zůstat v optimální kondici, aby bez problémů přečkaly zimování.
Kladiště
Je nutné si uvědomit, že samice pro nakladení vajec hledá místo s ideálními podmínkami pro inkubaci vajec. To znamená, že by vhodné kladiště mělo splňovat parametry "inkubátoru". Zejména se jedná o optimální vlhkost substrátu, který by neměl být suchý ani přemokřelý, a také o dostatečnou teplotu substrátu. Nízká teplota substrátu bývá častou chybou. Kladiště by mělo být připraveno v blízkosti výhřevné žárovky nebo jiného zdroje tepla, nikoli v chladném koutě terária.
Při samotném budování kladiště je dobré využití různých prvků dekorace jako jsou police, převisy, jeskyně, kořeny apod. Samice totiž preferují vyhrabání tunelu, na jehož konci se otočí a ukryté v klidu nakladou. Tento tunel pak po sobě pečlivě zahrabou. Další dle mě nejlepší možností je i využití přiměřeně velkého boxu, který se naplní vlhkým substrátem a vloží do terária. Tento box by neměl být průhledný. Přístup může být buď klasicky shora, nebo se box zakryje a vstupuje se do něho z boku. Jako substrát do kladiště doporučuji jemný písek nebo lignocel, popřípadě směs těchto složek.
Podrobněji jsem se věnoval tvorbě vhodného kladiště v tomto článku.
Zimování
Spíš než o klasické zimování jde o zimní klid. Během 2 - 3 zimních měsíců se omezí doba svícení zhruba na 10,5 hodin. Výhřevné světlo je zapnuté pouze na pár hodin během dne, například od 11 do 14 hodin. Teploty v teráriu jsou pak oproti pokojové teplotě mírně zvýšené. Pod výhřevným světlem je během jeho provozu kolem 35-38°C. Toho docílíte tím, že se světlo zvedne o něco výš od podkladu, nebo se dá zdroj s menším počtem W. Potrava je nabízena zhruba 2x týdně v menším množství.