Agama vousatá - Pogona vitticeps

Agamy vousaté obývají suché stepní oblasti a jedná se heliofilní (slunomilné) ještěry. Konkrétně Pogona vitticeps, nejznámější zástupce rodu Pogona, obývá rozsáhlou oblast vnitrozemí Austrálie (jihovýchod Severního teritoria, jihozápad Queenslandu, východní polovina Jižní Austrálie a severozápad Nového Jižního Walesu). Nejčastěji se dorůstají 45 - 58 cm. 

Soužití

Zvažujete-li koupi jedné agamy, nemusíte mít obavy z toho, že by strádala samotou. Pokud chcete více agam, nepořizujte si více než jednoho samce. Samci se mezi sebou zpravidla perou, což je pro ně stresující a v krajním případě to může skončit úhynem. Větší počet samic v jednom teráriu pak nebývá problém, ale i zde mohou v průběhu soužití nastat menší, ale i větší konflikty.

Co se týče chování, samci bývají aktivnější, protože mají potřebu se předvádět (kývání hlavou, černání vousů, běhání po teráriu), i když není v blízkosti jiná agama. Oproti tomu samice bývají klidnější, ale není to pravidlem. Z hlediska plachosti nebo dokonce agresivity nezáleží na pohlaví, jde o individuální jev. Za zmínku stojí riziko neoplodněných snůšek u samic. Mohou na ně trpět, i když máte samici v teráriu bez samce.

Při chovu dvou a více agam doporučuji mít více terárií, abyste mohli oddělovat náruživé samce, agresivní jedince, nemocné agamy nebo vyčerpané samice po snůšce. Zejména při chovu samce se samicí, kdy dochází k páření a kladení vajec je dočasná separace velmi důležitá. Pokud není samice oddělena, dochází k páření nebo minimálně k dorážení ze strany samce i po kladení vajec. To může mít za následek časté snůšky v krátkých intervalech, stres, nežravost a celkové vysílení. V těchto případech často nepomůže ani to, že má samec k dispozici více samic. Zvládne obtěžovat všechny, nebo se zaměří pouze na některé ze skupiny. Je sice pravda, že někteří samci se takto chovají pouze sezónně (od konce zimování zhruba do poloviny léta), ale jsou i tací, kteří dorážejí celoročně a to i velmi agresivním způsobem (roli hraje dominance).

Rozlišení pohlaví

Neocenitelnou dovedností je rozlišení pohlaví, což nám pomůže předcházet nepříjemným situacím. Přes různá doporučení o stavbě těla, zkoumání pórů a zejména chování agam, doporučuji se zaměřit na hledání hemipenisů. Jedná se o nejprůkaznější způsob. Pokud si nejste jistí, vyfoťte agamu jako na fotkách níže a požádejte o pomoc v některé ze skupin na facebooku - např. v této nebo tady

agama vousata pohlavi samecagama vousata pohlavi samice

Velikost terária

Pro jednu agamu doporučuji vnitřní rozměr terária minimálně 100 x 50 x 50 cm, pro 2 agamy 120 x 60 x 60 cm, pro 3 agamy 130-140 x 65-70 x 60-65 cm. U terárií s plastickou 3D stěnou byste měli zohlednit, o kolik cm se reálně zmenší vnitřní prostor.

Větrání

Horní větrání alespoň 1/4 stropu, ideálně 1/3. Může být umístěno i na zadní desce pod stropem. Spodní větrání zajišťující cirkulaci vzduchu nejlépe v přední stěně nebo v jedné z bočních. Spodní větrání neděláme přímo naproti sobě v protějších stěnách kvůli riziku průvanu.

Osvětlení terária

Skládá se ze 3 složek - výhřev, UVB záření, viditelné světlo (viditelné denní světlo + UVA záření).

    1. Denním světlem se snažte prosvětlit téměř celou plochu terária. Absence těchto světel je nejčastější příčinou nežravosti a snížené aktivity u denních ještěrů a želv. Více se dočtete zde.
      a) plnospektrální zdroje - např. zářivka Osram Biolux nebo výbojka Sunlux DayLight
      b) širokospektrální zdroje - postrádají UVA záření, proto by v teráriu nemělo chybět světlo, které ho doplní. Dostatek ho mají zejména UVB zářivky od Arcadia, UVB kompakty (především Sunlux) i UVB výbojky.
      např. Arcadia LED BAR 

    1. UVB záření zajistí kompaktní zářivka (minimálně 10.0 25W, ideálně 15.0), lineární zářivka (10 až 14 % UVB) nebo výbojka. U těchto světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od agam a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla. Příjem UVB záření a jeho vliv na fyzikální procesy je umocněn, pokud je agama zároveň vystavena vyšší teplotě. V tomto směru má výhodu výbojka, která kromě UVB také hřeje - patří mezi nejkvalitnější zdroje.

  1. V případě, že jste jako zdroj UVB použili kompaktní nebo lineární zářivku je nutné přidat jako zdroj tepla výhřevnou bodovou žárovku. Někdy je její použití potřeba i v případě výbojek, pokud sami dostatečně nevytopí dané terárium.

Doba svícení je průměrně 12 - 13 hodin denně. V noci nesvítíme a to ani "nočními" světly.

agama vousata terarium 1

Teplota

Je nutné vytvořit teplotní gradient, aby si agama mohla vybrat ideální teplotu podle aktuální potřeby. Na výhřevném místě je ideální rozmezí 43 - 48°C. Mláďatům v prvních dnech života až zhruba do věku 6 týdnů stačí lokální výhřev s teplotou 38 - 40°C. Naopak na nejchladnějším místě v teráriu byste měli mít přibližně 27 - 29°C. Pokud se povede dosáhnout těchto dvou krajních hodnot, teploty ve zbytku terária se budou pohybovat místy mezi 30°C až 34°C, což je ideální. Teplotu v noci nechte spadnout na 19 - 22°C, lokálně není potřeba přitápět, agamy noční pokles teplot potřebují, aby si jejich organizmus mohl odpočinout.

Dekorace

Agamy rády šplhají a odpočinek nad zemí je uklidňuje. Navíc možnost šplhání zvětšuje užitnou plochu terária. Proto je vhodné vytvořit zadní stěnu s většími odpočívadly. Kromě/místo toho lze použít silné větve s hrubou kůrou (dub, hrušeň, švestka apod.). Nevhodné je dřevo z jehličnanů. Vhodnou dekorací jsou dále placaté kameny umístěné zejména pod zdroji tepla.

terárium pro agamu vousatou (3)

Živé rostliny

Zde je potřeba si uvědomit, že agamy rostliny ničí svou vahou, drápy a ožíráním. Mezi vhodné druhy patří Aloe, Crassula (ovata, arborescens), Tillandsie, netřesk a jiné běžně dostupné sukulenty. Po koupi rostlin musíme počkat alespoň 3 týdny, aby vyprchala hnojiva, která mohou agamy otrávit. V případě umělých rostlin vybírejte pouze takové, které nelze ožírat (bez lístků), protože hrozí ucpání střev s fatálními následky. Použitelné jsou umělé sukulenty, kaktusy a jiné robustní rostliny.

Substrát

Nejběžnějším a bezpochyby nejvíce přirozeným substrátem je písek, který však musí být co nejméně prašný, aby nezpůsoboval dýchací potíže. Z toho důvodu je ideální volbou písek do bazénových filtrací s frakcí 0,6 - 1,2 mm. O něco prašnější, ale stále vcelku vhodný, je písek na zásyp dlažby o stejné frakci. Speciální terarijní písky bývají většinou nevhodné právě z důvodu vysoké prašnosti. Nicméně v přírodě právě na takovém písku žijí. 

Dále existují různé alternativní podestýlky vyráběné například z kukuřice, konopí a dalších surovin. Pokud se rozhodnete pro použití některé z alternativní podestýlek, při výběru se vyvarujte níže uvedeným negativním vlastnostem:

  • prašnost - vyhněte se prašným podestýlkám, které by mohly způsobovat dýchací potíže
  • bobtnání při kontaktu s vodou - typickým příkladem je lignocel, který při kontaktu s vodou zvětšuje svůj objem, což se děje i v trávicím traktu po pozření
  • ostré tvary - snažte se předejít nebezpečí poškození trávícího traktu

Jak bylo zmíněno výše, v přírodě žijí agamy vousaté na velmi jemném písku, zpravidla červené barvy. Zde je ale potřeba si uvědomit, že je tento písek vlivem občasných srážek udusaný a případný prach se ve venkovním prostředí rychleji vytrácí. Písek bývá často namíchaný s kameny a pokrytý různými odpadními zbytky rostlinného charakteru (staré traviny, popadané listí, kousky kůry,  kořeny a větvičky rozličných velikostí). Je tedy zcela přirozené, že agamy pozřou s potravou malé množství substrátu a drobných částic vegetace. V malé míře však nejde o nic dramatického. Problém nastává, pokud se těchto úlomků nebo substrátu nahromadí příliš velké množství. V přírodě k tomu dochází jen minimálně, spíš v zajetí se stává, že některé agamy substrát úmyslně požírají. V takovém případě hrozí poškození trávícího traktu, ucpání střev, z toho plynoucí riziko infekcí a v krajních případech i úhyn. Toto chování má zpravidla příčinu v chybné péči, kdy jsou agamám nedostatečně podávány vitamíny a minerály, zejména pak vápník. Agamy se snaží tyto látky získat ze substrátu, v přírodě by mohly malé kamínky obsahovat vápenec.

Pro představu ukázka přirozeného prostředí, ve kterém agamy žijí. 

agama vousatá - přirozené prostředí 2

agama vousatá - přirozené prostředí

agama vousatá - přirozené prostředí 1

Autorem těchto fotek je Dr. Jonathon Howard.

Potrava

Četnost krmení

Malé agamky se od vylíhnutí z vajec krmí denně, klidně i několikrát. S učením na rostlinnou potravu není nač čekat, čím dříve si na ní navyknou, tím méně je s nimi starostí v pozdějším věku. Limit v množství potravy prakticky žádný není. Čím více potravy agamka přijímá, tím rychleji roste. Co se týče omezování v pozdějším věku, není možné stanovit věkovou hranici. Ideální je se řídit rychlostí růstu. Denní příjem potravy je vhodný pro agamky zhruba do 40-42 cm. Od této velikosti se tempo růstu zpomaluje a agamy začínají především mohutnět. V tomto období je vhodné začít přidávat větší množství rostlinné potravy a naopak ubírat s hmyzem, který stačí dávat jednou za 2 - 3 dny. Vždy je dobré mít na mysli, že zdraví prospěšné je spíše nepravidelné krmení, kdy můžeme nárazově střídat každodenní krmení s hladovkou, popřípadě s několikadenním krmením výhradně rostlinnou potravou. Překrmování je totiž v současné době tichým zabijákem, kdy nepřirozený dostatek potravy v kombinaci s omezeným pohybem v teráriu způsobuje ukládání tuku na orgánech.

Živočišná potrava

Agamy jsou skvělými lovci. Kromě hmyzu nepohrdnou ani malými obratlovci včetně vlastních potomků. S odkazem na předchozí kapitolu nedoporučuji časté krmení obratlovci (nejčastěji holátky). Jedná se o kalorickou bombu, kterou agamy prakticky nepotřebují. Pokud už se pro tuto potravu rozhodnete, je vhodné četnost uzpůsobit dané agamě. Například líné dospělé agamě jich dopřejte mnohem méně nežli aktivnímu dorostenci v růstu nebo vysílené samici po snůšce. Z hmyzu jsou vhodnými druhy zejména švábi, cvrčci a sarančata. Co se týče červů, nedoporučuji je jako významnou složku jídelníčku, ale pouze jako zpestření. Jejich negativem je velmi špatná výživová hodnota a vysoký obsah tuku.

Rostlinná potrava

Zde je nejdůležitější pochopit, co je to rostlinná potrava. Je možné ji rozdělit na rostliny (byliny), zeleninové a ovocné plody.  Základem je pak vycházet z optimálního poměru těchto složek - při jeho zachování není problém, když sáhnete z dané složky po něčem méně vhodném, protože to bude tvořit pouze část a nikoli základ rostlinné potravy. Zmíněný poměr - byliny 75 %, zelenina 20 % a ovoce 5 %. Tento doporučený poměr vychází z toho, že v zimě nemá většina chovatelů možnost nabízet byliny, proto je zelenina zastoupena ve větším množství. Pokud však máte možnost i přes zimu krmit rostlinami, zeleninu můžete dávat jen zřídka.

agama vousata potrava

Obsáhlý přehled vhodné rostlinné potravy naleznete v tomto článku.

V zimním období, kdy není možnost nasbírat rostlinnou potravu venku, tvoří hlavní složku zelenina. U ní je obecně problém s nízkou výživovou hodnotou. Tu je ale možné vylepšit pomocí sušených květů, sušených bylin a včelího pylu. Zmíněné suroviny jednoduše přimícháme do připravené směsi zeleniny. Výtečnou potravou se skvělými výživovými hodnotami jsou pak listy opuncie, díky které můžete i zimě dopřát agamám čerstvou hodnotnou potravu.

Terasvět Flower a Herb Mix

Voda

Osobně vodu v teráriu nenechávám. Ačkoli není problém naučit agamy již odmala pít z ploché misky, u odrostlejších agam je to téměř zbytečné. Výjimkou jsou mláďata v prvních 6 - 8 týdnech, která snadno podléhají dehydrataci. Vodu agamy získávají zejména z rostlinné potravy a pokud mají možnost, jednou za několik týdnů až měsíců se pořádně napijí. Dobře k tomu poslouží rozprašovač. Stačí agamě porosit okolí tlamy a počkat, zda se začne olizovat, v takovém případě přidávejte, dokud má zájem. Kromě této situace rozprašovač nepotřebujeme, terárium ani agamu není vhodné nijak často rosit. Zbytečně tím riskujete zejména dýchací potíže. Ani v období svleku se agamy nemusí rosit, naopak jim jde svlek lépe za sucha. Nicméně lehkým porosením nic nezkazíte. Stejné je to i v případě koupelí. Koupele agamy prakticky nepotřebují. Mělo by se jednat pouze o výjimečné situace, kdy je potřeba agamu omýt od nečistot. Popřípadě pokud chcete, aby se napila. Zde je ale potřeba zmínit, že příliš časté pití vody může agamě škodit. Jejich organizmus není stavěný na vysoké příjem vody, jedná se o zátěž na ledviny. 

Vitamíny a minerály

Poměrně obsáhlé téma, ve kterém se člověk snadno ztratí. Velmi zjednodušeně agamy potřebují vitamíny v menší míře a vápník s dalšími minerály ve větší míře.

Vitamínových směsí je celá řada. Liší se kvalitou, složením, chutí (tedy i oblibou u agam), přilnavostí na potravu a samozřejmě i cenou. Na vitamíny můžete nahlížet spíše jako na doplněk, který se podává příležitostně jednou za 7 - 10 dní. Jejich přebytek je stejně škodlivý jako nedostatek. Doporučit mohu například Reptivite, Reptimineral a Nekton. Existují však i vitamíny, které jsou na přírodní bázi a jejich předávkování tolik nehrozí, mohou se díky tomu dávat častěji - např. Arcadia EarthPro-A

Minerální látky to není jen nejvíce zmiňovaný vápník. Aby byl vápník správně využíván v organizmu měl by být ve správném poměru k fosforu. Konkrétně 2 (vápník, Ca) : 1 (fosfor, P). Pokud agama odmítá rostlinnou potravu a žere ve velké míře hmyz, můžete očekávat převahu fosforu, proto je vhodné hmyz posypávat vápníkem pro zlepšení poměru Ca : P. Agamy, které dostávají dostatek rostlinné potravy (hlavně byliny jako jsou pampelišky, jitrocel, jetel, Callisia repens a další), mívají vyvážený poměr Ca : P. 

Při výběru zdroje vápníku se doporučuji vyhnout takovému, který je s přídavkem vitamínu D3. Tímto vitamínem se totiž velmi snadno předávkuje. Vitamín D3 si tělo ještěrů vytváří přirozeně v ideálním množství díky UVB záření. Navíc bývá obsažen i ve většině vitamínových směsí. Je proto riskantní ho dávat navíc jako součást vápníku, který je podáván relativně často. Čistý vápník doporučuji nabízet zhruba od 1 roku alespoň dvakrát týdně, ale můžeme prakticky při každém krmení v menší míře. U mláďat v růstu a u samic v období snůšek dávejte ve zvýšeném množství. Předávkování za normálních okolností nehrozí - problémy nastanou při předávkování vitamínem D3.

Za zmínku stojí ještě hořčík (Mg), který má také vliv na správné využití vápníku v těle. Kromě toho pozitivně působí na nervovou soustavu, svalstvo, krevní tlak a další funkce. Hořčík se ve větší míře vyskytuje například v artyčoku, špenátu, hrášku, datlích, meruňce, banánu a malinách. Kromě artyčoku, který je velmi vhodný ke zkrmování, jsou zmíněné druhy zeleniny a ovoce méně vhodné jako součást jídelníčku (viz. článek o rostlinné potravě). Hořčík je možné doplňovat podáváním například Aquaminu, který obsahuje celou řadu minerálních látek, nebo vápníku s přídavkem hořčíku.

Ukázková kombinace podávání přípravků:

Subadult/dospělá agama od 7 - 8 měsíců - dostává téměř každý den rostlinnou potravu a jednou za 2 - 3 dny hmyz:
vitamíny Reptivite = jednou za 7 - 10 dní nasypané na hmyzu
čistý vápník = 2x týdně nasypaný na hmyzu
vápník s hořčíkem (např. Aquamin) = 1x týdně nasypaný na hmyzu

Mládě do 6 - 7 měsíců - dostává každý den rostlinnou potravu i hmyz (některé dny bez hmyzu):
vitamíny Reptivite = jednou za 7 - 8 dní nasypané na hmyzu
čistý vápník = 3x týdně nasypaný na hmyzu
vápník s hořčíkem (např. Aquamin) = 3x týdně nasypaný na hmyzu

Na rostlinnou potravu přípravky příliš nedávám, agamy pak o zelené mohou ztrácet zájem.

Rozmnožování

Samečci jsou schopni páření často již od 4 - 5 měsíců. Samičky doporučuji připouštět nejdříve na 1 roce.

Páření může probíhat v průběhu celého roku vzhledem ke značnému apetitu samců. Největší zájem o samice však mají samci od konce zimování do konce léta. Před blížícím se zimováním v mnohých případech zájem o páření opadává a není ani vhodné se v tomto období snažit připouštět. Důvodem je nevhodné načasování, protože samice potřebují zůstat v optimální kondici, aby bez problémů přečkaly zimování. 

Kladení vajec

První snůška v daném roce přichází na samici nejčastěji po 26 - 32 dnech od páření. Velmi často ale samice kladou více snůšek po sobě v intervalu zhruba 20-25 dní. Takto zkrácená doba se může objevit i v případě první snůšky, protože některé samice v sobě začínají vytvářet vajíčka (folikuly) ještě před oplodněním samcem. Pokud by k oplodnění nedošlo, samice v takovém případě mívají neoplodněné snůšky. Opakované snůšky se vyskytují i v případě, že byla samice se samcem pouze před první snůškou. Běžně se stává, že si samice uchová sperma a dojde k oplodnění 2 - 5 snůšek po sobě. Některé samice bohužel nepřestanou klást ani poté a mohou následovat další neoplodněné snůšky. Není výjimkou, pokud má samice i 6 - 8 po sobě jdoucích snůšek. Pochopitelně se jedná o značně vyčerpávající proces a je velmi důležité samice v tomto období dostatečně krmit pestrou potravou a dodávat zvýšené dávky vápníku. Nezapomínejte ani na pravidelný přísun vody.

Kladiště

Je nutné si uvědomit, že samice pro nakladení vajec hledá místo s ideálními podmínkami pro inkubaci vajec. To znamená, že by vhodné kladiště mělo splňovat parametry "inkubátoru". Zejména se jedná o optimální vlhkost substrátu, který by neměl být suchý ani přemokřelý, a také o dostatečnou teplotu substrátu. Nízká teplota substrátu v kladišti bývá častou chybou. Kladiště by mělo být připraveno v blízkosti výhřevné žárovky nebo jiného zdroje tepla, nikoli v chladném koutě terária. Vhodné je už při přípravě kladiště vlhčit substrát teplou vodou. 

Při samotném budování kladiště je dobré využití různých prvků dekorace jako jsou police, převisy, jeskyně, kořeny apod. Samice totiž preferují vyhrabání tunelu, na jehož konci se otočí a ukryté v klidu nakladou. Tento tunel pak po sobě pečlivě zahrabou. Další možností je i využití přiměřeně velkého kbelíku nebo boxu, který se naplní vlhkým substrátem a vloží do terária. Tento box by neměl být příliš průhledný. Přístup může být buď klasicky shora, nebo se box zakryje a vstupuje se do něho z boku. Pokud není možnost vytvoření podobné konstrukce, je vhodné použít opravdu dostatečné množství substrátu, aby při hrabání vznikla alespoň hlubší díra. 

Podrobněji jsem se věnoval tvorbě vhodného kladiště v tomto článku.

Ukázka kladiště pod výhřevnou žárovkou s využitím jeskyně. 

agama vousata kladiste

Ukázka kladiště s využitím neprůhledného boxu.

kladiště pro agamu vousatou (2)

Inkubace vajec

Po nakladení a pečlivém zahrabání vajec následuje jejich přemístění do inkubátoru. Vejce je vhodné vyhrabat nejpozději do druhého dne v závislosti na podmínkách v kladišti. Pokud by byl substrát v kladišti příliš suchý nebo naopak přemokřelý, je přesun nutné provést co nejdříve, aby nedošlo ke znehodnocení vajec. Samici nechte kladiště zahrabat a udusat, poté ji doporučuji na samotné vyhrabání vajec na chvilku přemístit, abyste nevyhrabávali vejce přímo před ní.

Zhruba po 1 - 2 dnech od nakladení se ve vajíčku napevno přichytí plůdek a je tudíž důležité, aby se vejce během inkubace nepřetočilo. K tomuto účelu je vhodné si do středu vajíčka umístěného v inkubační dóze udělat značku. Vajíčka v dózách mohou být částečně zahrabaná ve vhodném substrátu jako je například vermikulit, perlit nebo seramis, popřípadě je možné je mít uložené na speciálním platíčku, kde absorbují vodu pouze ze vzdušné vlhkosti. Pro tento účel se používají speciální dózy. Jejich výhodou je dokonalý přehled o stavu vajíček a odpadnutí rizika přemokření. I v těchto dózách se používá inkubační substrát, ale je umístěn pod platem s vejci.

Substrát pod vejci by neměl nikdy vyschnout, nedostatek vlhkosti se projevuje propadáním vajec. Tento proces lze napravit opětovným přidáním vody do substrátu. Na druhé straně je nutné se vyvarovat přemokření substrátu (stav, kdy substrát není schopen pohltit více vody a ta se v něm kumuluje), protože vajíčka nesmí přijít do přímého styku s kapalnou vodou. S tím souvisí i riziko postříkání vajíček při doplňování vody nebo riziko kápnutí z víčka dózy. Vodu doporučuji opatrně doplňovat injekční stříkačkou mezi vajíčka. Kontakt vajíčka s vodou má za následek vznik plísně.

Vhodná teplota inkubace je 26,5 - 30,5°C, pro jistotu je dobré se držet v rozmezí 27 - 30°C. Od výše teploty se pak odvíjí i délka inkubace. Pro představu při vyšší teplotě kolem 30°C trvá inkubace přibližně 62 - 70 dní, oproti tomu při teplotě kolem 27°C trvá inkubace kolem 75 - 85 dní. Nejsou však výjimkou ani inkubace trvající delší dobu, v ojedinělých případech i přes 100 dní. Minimální délka inkubace by měla být zhruba 56 - 58 dní, jinak hrozí líhnutí slabých jedinců s nedostatečně stráveným žloutkovým váčkem nebo jejich neúplný vývoj.

V otázce vlivu teploty na pohlaví zastávám názor, že inkubační teplota pohlaví agamek výrazněji neovlivňuje.

Zimování

Na toto téma se zaměřují následující články rozdělené na období před zimováním = podzim, které je typické sníženou žravostí a aktivitou, a přímo zazimování agam během zimních měsíců.

1. část - Agama méně žere a více pospává. Kdy je správný čas zimovat?

2. část - Zimování krok za krokem.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení