Chov agamy vousaté - Pogona vitticeps

Kolik agam do terária?

V případě, že zvažujeme koupi jedné agamy, nemusíme mít obavy z toho, že by strádala samotou. Ani volba pohlaví není nijak složitá. Samci bývají aktivnější, protože se předvádí (kývání hlavou, černání vousů), ačkoli není v blízkosti jiná agama. Samice bývají klidnější, ale není to pravidlem.Za zmínku stojí riziko neoplodněných snůšek, což může být starost navíc.

Pár nebo skupina? Se dvěma terárii žádný problém. 

Pokud mají samci chuť k páření, nemají ohledy na to, zda samice již několik dní nežrala, popřípadě je krátce po kladení, a to i několikátém, nebo zda je v permanentním stresu. V tu chvíli nemusí pomoci ani fakt, že má samec k dispozici více samic. Zvládne obtěžovat všechny nebo se zaměří pouze na některé ze skupiny. Je sice pravda, že někteří samci mají tato období pouze sezónní (po zimování apod.), ale jsou i tací, kteří mohou celoročně a to i velmi agresivním způsobem (roli hraje dominance).
S ohledem na tyto informace doporučuji mít více terárií, abychom mohli oddělovat náruživé samce nebo naopak samice, které potřebují klid na zotavení.

Rozlišení pohlaví

Neocenitelnou dovedností je rozlišení pohlaví, které nám pomůže předcházet nepříjemným situacím. Přes různá doporučení o stavbě těla, zkoumání pórů a zejména chování agam, doporučuji zaměření se na hledání hemipenisů. Jedná se o nejprůkaznější způsob - ukázka určování - Samci / Samice

Terárium

Minimální velikost terária

Pro jednu agamu doporučuji minimálně 100 x 50 x 50 cm, pro 2 agamy 120 x 60 x 60 cm, pro 3 agamy 140 x 70 x 70 cm.

Větrání

Horní větrání alespoň 1/4 stropu, ideálně 1/3. Spodní větrání zajišťující cirkulaci vzduchu nejlépe v přední stěně nebo v jedné z bočních. Nikdy neděláme větrání přímo proti sobě kvůli riziku průvanu.

Osvětlení terária

Skládá se ze 3 složek - výhřev, UVB záření, viditelné světlo (denní = UVA záření).

  1. Denním světlem prosvětlíme celou plochu terária pomocí plnospektrálního zdroje - např. zářivka Narva BioVital nebo výbojka SunLux DayLight. Absence těchto světel je nejčastější příčinou nežravosti a snížené aktivity - více zde.
  2. UVB záření zajistí kompaktní zářivka, lineární zářivka nebo výbojka. U těchto světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od agam a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla. Agamy potřebují k využití UVB záření teplo. V tomto směru má výhodu výbojka, která kromě UVB také hřeje - patří mezi nejkvalitnější zdroje.
  3. V případě, že jsme jako zdroj UVB použili kompaktní nebo lineární zářivku je nutné přidat jako zdroj tepla výhřevnou bodovou žárovku. Někdy je její použití potřeba i v případě výbojek, pokud sami dostatečně nevytopí dané terárium.

Doba svícení průměrně 12 hodin denně. V noci nesvítíme a to ani "nočními" světly.

Plnospektrální zářivka, UVB kompakt a výhřevná bodovka.
Plnospektrální zářivka, UVB kompakt a výhřevná bodovka.
Plnospektrální zářivka, UVB výbojka a výhřevná bodovka.
Plnospektrální zářivka, UVB výbojka a výhřevná bodovka.

Teplota

Je nutné vytvořit teplotní gradient, aby si agama mohla vybrat ideální teplotu podle aktuální potřeby. Na výhřevném místě je ideální rozmezí 43 - 48°C. Mláďatům v prvních dnech života až zhruba do věku 6 týdnů stačí lokální výhřev s teplotou 38 - 40°C. Naopak na nejchladnějším místě v teráriu bychom měli mít přibližně 27°C. Pokud se nám povede dosáhnout těchto dvou krajních hodnot, teplota ve většině terária se bude pohybovat mezi 29°C až 33°C, což je ideální. Teplotu v noci necháváme spadnout na 19 - 22°C, lokálně nepřitápíme, agamy noční pokles teplot potřebují, aby si jejich organizmus mohl odpočinout.

Dekorace

Agamy rády šplhají a odpočinek nad zemí je uklidňuje. Navíc možnost šplhání zvětšuje užitnou plochu terária. Proto je vhodné vytvořit zadní stěnu s většími odpočívadly. Kromě toho lze použít silné větve s hrubou kůrou (dub, hrušeň, švestka apod.). Nevhodné je dřevo z jehličnanů. Vhodnou dekorací jsou dále placaté kameny umístěné zejména pod zdroji tepla.

Živé rostliny

Zde je potřeba si uvědomit, že agamy rostliny ničí svou vahou a neustálým ožíráním. Mezi vhodné druhy patří Aloe, Crassula (ovata, arborescens), Tillandsie, netřesk a jiné běžně dostupné sukulenty. Po koupi rostlin musíme počkat alespoň 3 týdny, aby vyprchala hnojiva, která mohou agamy otrávit. V případě umělých rostlin vybíráme pouze takové, které nelze ožírat (bez lístků), protože hrozí ucpání střev s fatálními následky. Vhodné jsou zejména umělé sukulenty a jiné robustní rostliny.

Substrát

Nejběžnějším a bezpochyby nejvíce přirozeným substrátem je písek, který však musí být co nejméně prašný, aby nezpůsoboval dýchací potíže. Z toho důvodu je ideální volbou písek do bazénových filtrací s frakcí 0,6 - 1,2 mm. O něco prašnější, ale stále vcelku vhodný, je písek na zásyp dlažby o stejné frakci. Speciální terarijní písky bývají většinou nevhodné právě z důvodu prašnosti a umělého dobarvení. 

Ve svém chovu už nějakou dobu používám místo písku 
kukuřičnou podestýlku, kterou mohu s odstupem času také doporučit. Obaluje výkaly, které se pak snadněji vybírají. Výhodou je i nízká hmotnost a snížení rizika v případě požírání, protože tento substrát v trávicím traktu nebobtná.

Nevhodný substrát? Právě z důvodu výše zmíněného rizika bobtnání ve střevech je absolutně nevhodným substrátem lignocel.

Potrava

Četnost krmení

Malé agamky se od vylíhnutí z vajec krmí denně, klidně i několikrát. S učením na rostlinnou potravu není nač čekat, čím dříve si na ní navyknou, tím méně je s nimi starostí v pozdějším věku. Limit v množství potravy prakticky žádný není. Čím více potravy agamka přijímá, tím rychleji roste. Co se týče omezování v pozdějším věku, není možné stanovit věkovou hranici. Ideální je se řídit rychlostí růstu. Denní příjem potravy je vhodný pro agamky zhruba do 40-42 cm. Od této velikosti se tempo růstu zpomaluje a agamy začínají především mohutnět. V tomto období je vhodné začít přidávat větší množství rostlinné potravy a naopak ubírat s hmyzem, který stačí dávat obden, respektive s pauzami. Vždy je dobré mít na mysli, že zdraví prospěšné je spíše nepravidelné krmení, kdy můžeme nárazově střídat každodenní krmení s hladovkou, popřípadě s několikadenním krmením výhradně rostlinnou potravou. Překrmování je totiž v současné době tichým zabijákem, kdy nepřirozený dostatek potravy v kombinaci s omezeným pohybem v teráriu, způsobuje ukládání tuku na orgánech.

Živočišná potrava

Agamy jsou skvělými lovci. Kromě hmyzu nepohrdnou ani malými obratlovci včetně vlastních potomků. S odkazem na předchozí kapitolu nedoporučuji časté krmení obratlovci (nejčastěji holátky). Jedná se o kalorickou bombu, kterou agamy prakticky nepotřebují. Pokud už se pro tuto potravu rozhodneme, je vhodné četnost uzpůsobit dané agamě. Například líné dospělé agamě jich dopřeji mnohem méně nežli aktivnímu dorostenci v růstu nebo vysílené samici po snůšce.
Z hmyzu jsou vhodnými druhy zejména švábi, cvrčci a sarančata
. Co se týče červů, nedoporučuji je jako významou složku jídelníčku, ale pouze jako zpestření. Jejich negativem je velmi špatná výživová hodnota a vysoký obsahu tuku.

Rostlinná potrava

Zde je nejdůležitější pochopit, co je to rostlinná potrava. Můžeme ji rozdělit na rostliny (byliny), zeleninové a ovocné plody.  Základem je pak vycházet z optimálního poměru těchto složek - při jeho zachování není problém, když sáhneme z dané složky po něčem méně vhodném, protože to bude tvořit pouze část a nikoli základ rostlinné potravy. Zmíněný poměr - byliny 75 %, zelenina 15 - 20 % a ovoce 5 - 10 %. 

Obsáhlý přehled vhodné rostlinné potravy naleznete v tomto článku.

Voda

Osobně vodu v teráriu nenechávám. Ačkoli není problém naučit agamy již odmala pít z ploché misky, u odrostlejších agam je to téměř zbytečné. Výjimkou jsou mláďata v prvních 6-8 týdnech, která snadno podléhají dehydrataci. Vodu agamy získávají zejména z rostlinné potravy a pokud mají možnost, jednou za několik týdnů až měsíců se pořádně napijí. Dobře k tomu poslouží rozprašovač. Stačí agamě porosit okolí tlamy a počkat, zda se začne olizovat, v takovém případě přidáváme dokud má zájem. Kromě této situace rozprašovač nepotřebujeme, terárium ani agamu není vhodné nijak často rosit. Zbytečně tím riskujeme zejména dýchací potíže. Ani v období svleku se agamy nemusí rosit, naopak jim jde svlek lépe za sucha. Občasným lehkým porosením v rozumné míře ovšem nic nezkazíme. 

Vitamíny a minerály

Poměrně složité téma, ale pro lajka stačí vědět, že agamy potřebují vitamíny a vápník. Vápník samozřejmě obsahují i vitamínové směsi, ale jednak v malém množství a navíc je potřeba ho dodávat mnohem častěji než je tomu u vitamínů. Z toho vyplývá, že potřebujeme samotný vápník - ideálně "čistý" bez přidaných látek. Především vápník s vitamínem D3 nedoporučuji. Vápník podáváme minimálně dvakrát týdně, ale můžeme prakticky denně. Zejména mláďata v růstu a samice v období snůšek ho potřebují ve zvýšeném množství. Předávkování za normálních okolností nehrozí - výjimka nastane, pokud je agama předávkovaná vitamínem D3 - hlavně proto by neměl být přidán ve vápníku.

Vitamínů je celá řada, liší se kvalitou, chutí (tedy i oblibou u agam), přilnavostí na potravu a samozřejmě i cenou. Na vitamíny bychom měli nahlížet spíše jako na doplněk, který podáváme příležitostně jednou za 7 - 14 dní, abychom obohatili krmný hmyz, který vitamínů příliš nemá. Přes léto, kdy máme možnost krmit hmyzem a rostlinami ze zahrady, můžeme vitamíny podávat ještě méně, protože venkovní potrava je na vitamíny bohatá. 

Rozmnožování

Páření může probíhat v průběhu celého roku vzhledem ke značnému apetitu samců. Největší zájem o samice však mají samci od konce zimování do konce léta. Před blížícím se zimováním v mnohých případech zájem o páření opadává a není ani vhodné se v tomto období snažit připouštět. Důvodem je nevhodné načasování, protože samice potřebují zůstat v optimální kondici, aby bez problémů přečkaly zimování.

Kladení vajec

První snůška v daném roce přichází na samici nejčastěji po 26-32 dnech od páření. Velmi často ale samice kladou více snůšek po sobě v intervalu zhruba 20-25 dní. Takto zkrácená doba se může objevit i v případě první snůšky, protože některé samice v sobě začínají vytvářet vajíčka ještě před oplodněním samcem. Pokud by k oplodnění nedošlo, samice v takovém případě mívají neoplodněné snůšky. Opakované snůšky se vyskytují i v případě, že byla samice se samcem pouze před první snůškou. Běžně se stává, že si samice uchová sperma a dojde k oplodnění 2-4 snůšek po sobě. Některé samice bohužel nepřestanou klást ani poté a mohou následovat další neoplodněné snůšky. Není výjimkou, pokud má samice i 6-8 po sobě jdoucích snůšek. Pochopitelně se jedná o značně vyčerpávající proces a je velmi důležité samice v tomto obodobí dostatečně krmit pestrou potravou a dodávat zvýšené dávky vápníku. Nezapomínáme ani na pravidelný přísun vody.

Kladiště

Je nutné si uvědomit, že samice pro nakladení vajec hledá místo s ideálními podmínkami pro inkubaci vajec. To znamená, že by vhodné kladiště mělo splňovat parametry "inkubátoru". Zejména se jedná o optimální vlhkost substrátu, který by neměl být suchý ani přemokřelý, a také o dostatečnou teplotu substrátu. Nízká teplota substrátu v kladišti bývá častou chybou. Kladiště by mělo být připraveno v blízkosti výhřevné žárovky nebo jiného zdroje tepla, nikoli v chladném koutě terária. Vhodné je už při přípravě kladiště vlhčit substrát teplou vodou. 

Při samotném budování kladiště je dobré využití různých prvků dekorace jako jsou police, převisy, jeskyně, kořeny apod. Samice totiž preferují vyhrabání tunelu, na jehož konci se otočí a ukryté v klidu nakladou. Tento tunel pak po sobě pečlivě zahrabou. Další možností je i využití přiměřeně velkého kbelíku nebo boxu, který vložíme do terária a naplníme vlhkým susbtrátem. Tento box by neměl být příliš průhledný. Přístup může být buď klasicky shora nebo box zakryjeme a vstup umožníme z boku. Pokud není možnost vytvoření podobné konstrukce, je vhodné použít opravdu dostatečné množství substrátu, aby při hrabání vznikla alespoň hlubší díra. 

Ukázka kladiště pod výhřevnou žárovkou s využitím jeskyně. 

Inkubace vajec

Po nakladení a pečlivém zahrabání vajec samicí následuje jejich přemístění do inkubátoru. Vejce je vhodné vyhrabat nejpozději do druhého dne v závislosti na podmínkách v kladišti. Pokud by byl substrát v kladišti příliš suchý nebo naopak přemokřelý, je přesun nutné provést co nejdříve, aby nedošlo ke znehodnocení vajec. Samici necháme kladiště zahrabat a udusat, také ji doporučuji na samotné vyhrabání vajec na chvilku přemístit.

Zhruba po 1 - 2 dnech od nakladení se ve vajíčku napevno přichytí plůdek a je tudíž důležité, aby se vejce během inkubace nepřetočilo. K tomuto účelu je vhodné si do středu vajíčka umístěného v inkubační dóze udělat značku. Vajíčka v dózách mohou být částečně zahrabaná ve vhodném substrátu jako je například vermikulit nebo perlit, popřípadě je možné je mít uložené na speciálním platíčku, kde absorbují vodu pouze ze vzdušné vlhkosti. Pro tento účel se používají speciální dózy - jejich výhodou je dokonalý přehled o stavu vajíček a odpadnutí rizika přemokření. I v těchto dózách se používá inkubační substrát, ale je umístěn pod platem s vejci.

Substrát pod vejci by neměl nikdy vyschnout, nedostatek vlhkosti se projevuje propadáním vajec. Tento proces lze napravit opětovným přidáním vody do substrátu. Na druhé straně je nutné se vyvarovat přemokření substrátu (stav, kdy substrát není schopen pohltit více vody a ta se v něm kumuluje), protože vajíčka nesmí přijít do přímého styku s kapalnou vodou. S tím souvisí i riziko postříkání vajíček při doplňování vody nebo riziko kápnutí z víčka dózy. Vodu doporučuji opatrně doplňovat injekční stříkačkou mezi vajíčka. Kontakt vajíčka s vodou má za následek vznik plísně.

Vhodná teplota inkubace je 26,5 - 30,5°C, pro jistotu je dobré se držet v rozmezí 27 - 30°C. Od výše teploty se pak odvíjí i délka inkubace. Pro představu při vyšší teplotě kolem 30°C trvá inkubace přibližně 62 - 70 dní, oproti tomu při teplotě kolem 27°C trvá inkubace kolem 75 - 85 dní. Nejsou však výjimkou ani inkubace trvající delší dobu, v ojedinělých případech i přes 100 dní. Na druhé straně minimální délka inkubace by měla být zhruba 56 - 58 dní, jinak hrozí líhnutí slabých jedinců s nedostatečně stráveným žloutkovým váčkem nebo jejich neúplný vývoj.

Co se týče případného vlivu délky inkubace na životaschopnost mláďat, podle mě ji teplota inkubace ve zmíněném rozsahu neovlivňuje. Zásadní vliv má především vhodný výběre rodičů a jejich příprava na reprodukční období. V otázce vlivu teploty na pohlaví opět zastávám názor, že inkubační teplota pohlaví agamek výrazněji neovlivňuje.